Jestli se o akvarel už nějakou dobu zajímáte a zejména pokud čerpáte inspiraci ze zahraničí, jistě jste se již setkali s pojmem „loose watercolor“. Oficiální český překlad jsem nikde nenašla, ale sama jsem si vytvořila označení „malování volným tahem“. Podle mě totiž nejvíce vystihuje to, o co při této technice zejména jde. Žádné skicování, ale volnost, lehkost a uvolněnost tahů. Během malování budete využívat plný potenciál vašeho štětce. Nebudete používat pouze jeho špičku, ale i celé jeho „tělo“, podle toho, jak širokou stopu budete potřebovat. Cílem je ovládnout držení a vedení štětce po papíře tak, abyste i silnějším štětcem (např. velikosti 10 či 12) dokázali jak silné, tak i tenké linky. Výuce psaní předchází grafomotorika, během níž si děti uvolňují zápěstí, cvičí správný úchop a vedení psací potřeby, základní tahy a jejich plynulost. Stejně tak by samotné malování volným tahem mělo navazovat na trénink základních tahů, kterým si nejen krásně uvolníte ruku, ale také posílíte její svalovou paměť tak, aby malovala přesně to, co chcete. Právě tomuto nácviku se dnes budeme věnovat.
Pomůcky a potřeby k malbě
- akvarelové barvy (použila jsem polotekuté barvy v tubách od značky značky White Nights)
- kulatý štětec s měkkými štětinami ve velikosti 10 nebo 12)
- akvarelový papír (malovala jsem na tento)
- paletu
- sklenice s vodou
1. Krok - tenká a silná linka
Naprostým základem je nácvik tenké a silné linky. Abyste při jejich malování mohli požívat jeden a týž štětec (velikost 10 nebo 12) je nezbytné, aby měl štětec štětiny zastřižené do opravdu precizní špičky. Tento fakt je pro mě při koupi štětců důležitější než to, zda se jedná o přírodní či syntetický štětec, nebo samotná jeho značka. Můžete si říkat, proč se zbytečně trápit s nácvikem tenké linky silným štětcem, když můžete použít rovnou tenký štětec a ušetřit si námahu... Výhoda silného štětce tkví v množství barvy, který je do sebe schopen nasát. I když jím budete malovat jen tenké linky, na jedno namočení zvládnete buďto dlouhou čáru nebo více linek, zatímco tenký štěteček byste museli několikrát namočit. Což není ideální, chcete-li namalovat dlouhou a konzistentní linku. Při malování tenké linky budete používat samotnou špičku štětce. Štětec držte co nejvíce kolmo k papíru a mějte velmi lehkou ruku.
U silné linky naopak potřebujete využít celou šířku těla štětce. Štětec můžete klidně více naklonit k papíru a jemně přitlačte štětiny na papír. Snažte se udržet konzistentní šířku tahu a namalovat co nejrovnější čáru.
2. Krok - vlnky
Tenká linka se vám jistě již daří, silná také, tak je načase je spojit dohromady. Začněte lehce úplnou špičkou a postupně zvyšujte přítlak štětce na papír do jeho maximální šířky stopy a poté zase postupně štětec zvedejte až do úplné špičky. Je to poměrně náročné, proto si dejte na čas a nespěchejte. Abyste dosáhli co největší plynulosti vlnky, musíte konzistentně a plynule zvyšovat přítlak na štětec a následně ho zase naopak plynule snižovat. Vyzkoušejte několik řádků, nebo celý papír a uvidíte, že se časem budete zlepšovat.
3. Krok - základní tah
Po předchozích dvou krocích je ruka již hezky uvolněná a procvičená, tak se přesuňte k základnímu tahu, ze kterého vycházejí ve volném malování všechny jednoduché lístečky. Štětec budete vést stejně jako v předchozím kroku, jen nebudete plynule pokračovat další vlnkou. Snažte se začít ostrou špičkou a špičkou i skončit. Nacvičte si tento tah v horizontální poloze shora dolů i zezdola nahoru a ve vodorovné zase zprava doleva i zleva doprava. Při malování květin totiž využijete všechny směry.
4. Krok - esovitý tah
Základní tah nyní zkroutíte do tvaru připomínajícího písmeno S. Jinak vše zůstává stejné. Ideálně zkuste opět na všechny strany. Zjistíte, že na některou stranu se vám tahy daří plnější a plynulejší než na druhou, to je úplně v pořádku. Z tohoto důvodu právě doporučuji zkoušet při malování tahů všechny směry, protože díky tomu zjistíte, že vám třeba vyhovuje jiné nasměrování či vedení tahu než mě.
5. Krok - tah ve tvaru písmene C
Tento tah je základem volně malovaných růží. Pokud ho správně natrénujete, uvidíte, že vykouzlíte jednoduchou růži jako nic. Co se přítlaku týče, princip tahu zůstává stále stejný. Začínáte se špičkou a postupně přitlačujete k papíru celé tělo štětce a následně zase přítlak uvolňujete, tělo štětce zvedáte, až skončíte na samotné špičce. Jen během malování musíte tentokrát vybočit do strany a vytvarovat pomyslné C.
6. Krok - kapka
Tento tah bývá označovaný v překladu jako čárka, ale mě více připomíná kapku. Podle mých zkušeností z kurzů je toto nejproblematičtější tah ze všech. Zatímco doposud jste všechny tahy začínali špičkou, tento začínáte celým tělem přitlačeným k papíru a jeho postupným zvedáním. To vše za současného stočení ke straně.
Tak co, který tah vám šel nejlépe a který vás naopak nejvíce potrápil? Doporučuji všem začátečníků vyhradit si pár papírů a trénovat pouze tahy. Protože ovládnete-li tyto základní tahy, květiny, které s jejich pomocí budete následně malovat, vám půjdou mnohem snáze a s větší lehkostí. Pokud je vám líto akvarelového papíru, můžete si pořídit magickou podložku, na kterou se maluje pouze čistou vodou a jak voda usychá, tahy mizí a tabulka je zase suchá, čistá a připravená k dalšímu tréninku. Budu se na vás těšit u druhého dílu malování volným tahem, kdy si společně vyrobíme pop-up přáníčko, které bude naplněné právě volně namalovanými květinami a lístečky. Pustíte se do něj s námi?
Úspěšný trénink a krásné dny přeje Tereza z Atelier Akvarel